Gordon Banks
Těžko bychom v análech světového fotbalu našli lepšího brankáře než Angličana Gordona Bankse, který byl jednou z hlavních postav Albionu na cestě za zlatem na domácím mistrovství světa 1966.
Banks se narodil 30. prosince 1937 v Tamworthu ve Staffordshiru, ovšem o 4 roky později se s rodinou přestěhoval do Sheffieldu, kde také poprvé přičichl k fotbalu. Přitom chybělo málo a gólmanem se vůbec nestal. Při klukovském zápase v jednom z sheffieldských městských parků se nedostavil jejich tradiční brankář a Banks se ho rozhodl nahradit. Od té doby už tuto pozici neopustil a jak historie dále poukazuje, udělal velmi dobře. Tehdy hrál za tamní hornickou školu a první velká šance na sebe nenechala dlouho čekat. V roce 1955 si všiml talentu tohoto fotbalisty kouč třetiligového Chesterfieldu a domluvil se s ním na spolupráci. Gordon Banks v chesterfieldském mužstvu prokazoval své kvality a jeho výkony neušly pozornosti Leicesteru, který hrál nejvyšší anglickou soutěž. Za pouhých 7000 liber putoval Banks posléze na Filbert Street, kde začal cestu za slávou a podepsal zde první profesionální smlouvu. V Leicesteru měl původně působit v roli týmové dvojky, ale potom, co se zranil Dave McClaren už post prvního brankáře v tomto klubu nepustil. V roce 1961 postoupil Leicester přes Sheffield do finále FA Cupu a jako poslední se jim do cesty postavil Tottenham. Banksův celek podal dobrý výkon, ale na Kohouty to nestačilo a po prohře se jejich sen o tolik ceněné trofeji rozplynul.
V té době se trenérem anglické fotbalové reprezentace stal Alf Ramsey, jenž měl sestavit tým pro domácí světový šampionát a Bankse dosadil na místo jedničky. Ten mu důvěru splácel a od svého debutu odehrál 13 z 15 mezinárodních zápasů. S rokem 1963 přišlo i druhé ztracené finále FA Cupu, tentokrát s Manchesterem United. Leicester nemohl konkurovat slavnému týmu Red Devils poskládaného okolo Bobby Charltona a prohrál s ním 3:1. O rok později se Banks dočkal první velké trofeje, když v konečné fázi Ligového poháru porazilo leicesterské mužstvo Stoke City 4:3. Ovšem mistrovství světa se blížilo a Gordona Bankse čekaly největší okamžiky jeho dosavadního fotbalového života. Země, která dala světu jedno z nejoblíbenějších sportovních odvětví, pořádala v šestašedesátém světový šampionát a domácí fanoušci od svého týmu nic jiného než zlaté medaile neočekávali. Albion s Banksem v bráně začal plnit roli jednoho z favoritů od samého začátku. Jejich brankář chytal fantasticky a v úvodních třech zápasech nedostal gól. Dokonce ani ve čtvrtfinále s Argentinou nebyl překonán. No a poté, co Anglie porazila v semifinále i Portugalsko, kde mimochodem Banks poprvé inkasoval z penalty, stali se domácí jedním ze dvou nejlepších mužstev této planety pro rok 1966. Vrchol však měl teprve přijít. Ve velkém finále na Wembley čelila anglická reprezentace Spolkové republice Německo, která byla poslední překážkou na cestě za titulem. Gordon Banks svůj tým jako vždy podržel a spolu se svými spoluhráči vyzdvihl nad hlavu mistrovský pohár po výhře 4:2.
Po skončení šampionátu, ale změnil dres na klubové úrovni. V Leicesteru se začal stále více prosazovat mladý talent Peter Shilton a Banks zvolil pro pokračování své úspěšné kariéry Stoke City, kde působil až do roku 1972. Mezitím se uskutečnilo další mistrovství světa 1970 v Mexiku a Anglie mezi tři tyče znovu postavila tradiční oporu Bankse, který sice ukázal to nejlepší ze svého brankářského repertoáru, jenže pro čtvrtfinále s Německem kvůli zranění chyběl a Angličané rázem z turnaje vypadli. Neúspěšná obhajoba z roku 1966 tak padla na vrub právě Banksově neúčasti, i přesto však byl vyhlášen nejlépe chytajícím brankářem této prestižní fotbalové akce. Ovšem pro Albion to byla až příliš slabá útěcha za vyřazení s Německem.
Banks poté se Stoke získal ještě jeden titul v Ligovém poháru než přišel osudový 22. říjen 1972. Slavný gólman toho večera ztratil kontrolu nad svým vozem a po těžké havárii dokonce chvíli bojoval o život. Jenže díky své pevné vůli našel sílu k rehabilitaci a vrátil se k tolik milované hře. Problémy se zrakem ho ale posléze donutily skončit s působením ve Stoke City a raději odešel zkusit štěstí do týmu Fort Lauderdale Strikers, kde hrál i po boku výjimečného hráče George Besta. V roce 1978 se rozhodl ukončit aktivní kariéru a začal podnikat v oblasti distribuce lístků na velké společenské události. O 24 let později se mu dostalo velké pocty, když byl zařazen do anglické fotbalové síně slávy. V současné době si Banks užívá důchodu a věnuje se aktivitám s fotbalem spojeným.
Obrázek ze zápasu Anglie - Brazílie z Mistrovství světa 1970 v Mexiku ukazuje jeden z nevýznamnějších zákroků Banksovy kariéry. Smutný Brazilec Pelé Bankse nepřekonal a diváci při tomto neuvěřitelném fotbalovém počinu doslova vstávali ze sedadel, protože způsob jakým tento brankář zabránil gólu byl skutečně famózní.
Proč si Anglie Bankse tolik cení?
Gordon Banks se skvělým brankářem jednoznačně nenarodil, ale musel si své místo vydobýt tvrdou prací a tréninkem. S postupem času si však vytvořil vlastní gólmanský styl, se kterým dobyl svět. Bankse zdobily fantastické reflexy, s jejichž pomocí dokázal častokrát vyrazit míč z takřka nechytatelných pozic. Vždy tvrdil: „Brankář musí za každé situace podržet svůj tým a balón zadržet jakýmkoliv způsobem. Je ten poslední, kdo může gólu zabránit.“ V mládí byli jeho velkým vzorem Bert Trautmann z Manchesteru City a Bert Williams z Wolverhamptonu a možná už v této inspiraci můžeme sledovat zrod pozdějšího mistra světa. Angličané si po triumfu na šampionátu z roku 1966 příliš neuvědomovali obrovský podíl Gordona Bankse na vítězství, přitom to byl právě on, kdo se možná největší měrou postaral o tento obrovský úspěch anglického fotbalu. Fakt, že ve čtyřech úvodních zápasech neinkasoval může o lečem svědčit. V anketě o nejlepšího brankáře uplynulého století se umístil na druhém místě hned za Rusem Jašinem a Anglie si uvědomila jeho hodnotu až s mírným zpožděním. Ovšem nelze říci, že se mu nedostalo pocty, ale na zlaté střelce se přece jen vzpomínalo více. Banksův nenápadný, ale zato velice důležitý výkon, měl nedocenitelné pozitiva, bez kterých by Albion pohár nad hlavu s největší pravděpodobností nezvedl. Od sedmdesátých let je Banks ikonou anglického fotbalu a jedním z nejúspěšnějších hráčů jeho historie. Pokud se dnes zeptáte Angličana. Kdo je to Gordon Banks? Odpoví: "No přece ten nejlepší brankář na světě." Pro nás je to možná trochu nepochopitelné, ale pro ně je to věc národní cti. Ať je to tak nebo tak. Gordon Banks byl skutečně jeden z nejlepších a označení „Hrdina, který uměl létat“ z názvu knihy spisovatele Mullana, který se zde o Banksovi zmínil, je více než výstižné.
Nejlepší brankář uplynulého století:
1. Lev Jašin (Sovětský svaz) - 1002 hlasů
2. Gordon Banks (Anglie) - 717 hlasů
3. Dino Zoff (Itálie) - 661 hlasů
